"Must have", "could have", "might have" + past participle
Spojení způsobového slovesa s minulým infinitivem
Modální slovesa s dokonavým infinitivem (např. MUST HAVE DONE, SHOULD HAVE DONE)
- jak a kdy se používají, jaký je rozdíl mezi opisy modálních sloves a modálním slovesem s dokonavým infinitivem.
Minulá modální slovesa
V dnešním příspěvku navážeme na článek o modálních slovesech (přečtěte si ho zde) a zaměříme se na to, jaký význam mají tzv. past modals, tedy modální slovesa s dokonavým infinitivem. Ukážeme si také, jak se tato slovesa liší od opisů v minulém čase.
Důležité zde je rozdělení modálních sloves na primární a sekundární.
Řekli jsme si, že primární modální slovesa jsou ta, která vyjadřují míru svobody, kterou člověk má k tomu, aby vykonal nějakou činnost. Vyjadřují tedy příkazy, zákazy, možnosti, schopnosti atd.
Na druhou stranu, sekundární modální slovesa říkají, do jaké míry si je mluvčí jistý tím, co říká.
Primární modální slovesa
- používáme opisy
I can go with them. - I was allowed to go with them.
She needn't worry. - She didn't have to worry.
Sekundární modální slovesa
- vyjádření jistoty či nejistoty
- používáme modální sloveso + dokonavý infinitiv:
mod. sloveso + HAVE + minulé příčestí (např.: MUST HAVE DONE, SHOULD HAVE SEEN)
He can't mean this. - He can't have meant this.
She might not come. - She might not have come.
Nyní se můžeme podívat na přesný význam těchto sloves:
MUST HAVE done - určitě to tak bylo
Pomocí modálního slovesa MUST říkáme, že jsme si stoprocentně jistí tím, co říkáme, tedy že něco tak jistě bylo.
She must have lost her temper. - Určitě se rozčílila.
CAN'T, COULDN'T HAVE done - určitě ne
Pomocí modálního slovesa CAN'T říkáme, že jsme si stoprocentně jisti tím, co říkáme, že něco tak určitě není, nebylo.
He can't have been at home. - Určitě nebyl doma.
He couldn't have stolen it. - On to určitě neukradl.
MAY, MIGHT, COULD - možná ano
Nejsme-li si úplně jisti tím, co říkáme, můžeme použít tato tři slovesa. Můžeme je přeložit jako 'možná to tak bylo, mohlo to tak být'.
I may have seen it, I don't know. - Možná jsem to viděl, nevím.
SHOULD HAVE done - měl jsem to udělat
Tento tvar, SHOULD s dokonavým infinitivem, vyjadřuje lítost mluvčího nad tím, že něco neudělal.
I should have bought the tickets earlier. -Měl jsem si ty lístky koupit dříve (ale nekoupil, nechal jsem to na poslední chvíli a už žádné neměli, nebo zbyly jen do posledních řad apod.)
Také tím mluvčí může vyjádřit svůj negativní postoj k tomu, co člověk neudělal, výčitku apod.
SHOULDN'T HAVE done - neměl jsem to dělat
Toto modální sloveso vyjadřuje, že se něco stalo, něco jsme udělali, ale litujeme toho, říkáme, že to bylo špatně, NEMĚLO TO TAK BÝT.
You shouldn't have believed him. - Neměl jsi mu věřit (Hlupáku! Nechal ses napálit.)
NEEDN'T HAVE done - nemusel jsem to dělat
Pomocí této vazby říkáme, že jsme něco udělali, ale nyní vidíme, že to bylo zbytečné, nebylo to nutné.
You needn't have got up so early. - Nemusel jsi vstávat tak brzy. (ale vstal a teď musíš čekat)
Rozdíly oproti opisům
Česká věta s modálním slovesem se dá mnohdy pochopit dvěma způsoby. Vezměme si např. větu 'Měl jsem tam jít.' Ta může znamenat, že se to ode mě očekávalo, měl jsem jakousi povinnost tam jít, a druhým možným významem je moje lítost nad tím, že jsem tam nešel:
I should have gone there. - Měl jsem tam jít! (ale nešel, a proto toho nyní lituji)
Podobně existují rozdíly i u dalších sloves:
MUST
He must have gone there. - Určitě tam šel .- říkám, že vím jistě, že to tak bylo (povinnost však žádnou mít nemusel).
CAN'T
He can't have gone there. - Určitě tam nešel - říkám, že vím jistě, že se to nestalo.
SHOULDN'T
He shouldn't have gone there. - Neměl tam chodit - ale šel tam, a my mu to vyčítáme.
NEEDN'T
He needn't have gone there. - Nemusel tam chodit - šel tam, ale bylo to úplně zbytečné.
Cvičení
| cvičení | úspěšnost |
|---|---|
| "Must have", "could have", "might have" + past participle 1 | Spustit cvičení |
| "Must have", "could have", "might have" + past participle 2 | Spustit cvičení |
Přidat lekci do oblíbených
