Basic rules for usage of definite and indefinite articles
Základní pravidla pro použití určitých a neurčitých členů

Neurčitý člen

Každé počitatelné podstatné jméno v jednotném čísle v angličtině potřebuje neurčitý člen

Neurčitý člen má dva tvary a/an:

neurčitý člen a se používá, pokud podstatné jméno začíná na souhlásku;

neurčitý člen an se používá, pokud podstatné jméno začíná na vyslovenou samohlásku

Neurčitý člen se používá vždy, když mluvíme o něčem poprvé, nebo hovoříme-li o neurčité věci (nějaký/nějaká/nějaké)

Určitý člen

Člen určitý má pouze jeden tvar the, ale dvě různé výslovnosti. 

Výslovnost [ði:] vyskytuje před vyslovenou samohláskou.

Výslovnost [ð ә] se používá před souhláskou.

Člen určitý the se oproti neurčitému používá, pokud mluvíme o nějaké konkrétní věci nebo pokud se o něčem zmiňujeme opakovaně. 

Bez členu

Bez členu jsou všehny vlastní jména, názvy měst a obcí, názvy jazyků a národností, názvy sportů a názvy školních předmětů

Zde si uvedeme ještě jednou několik příkladů s vysvětlením:

- water je sice nepočitatelné podstatné jméno, takže by nemuselo mít člen, ale zde se mluví o konkrétní vodě, kterou se chystáme pít, nikoliv o vodě obecně, proto použijeme the.

- shirt je podstatné jméno počitatelné, proto musí mít člen a v tomto případě nemluvíme o konkrétní košili a ani jsme se o ní ještě nezmiňovali, proto použijeme a.

- ice hockey je sport a proto nemá neurčitý člen, jelikož mluvíme obecně o hokeji jako sportu, nepoužijeme ani člen určitý.

- milk je nepočitatelné podstatné jméno, proto nemůžeme použít neurčitý člen, a jelikož mluvíme opět obecně o mléku, nepoužijeme ani člen určitý.